S Viktorem jsme se sešli u probíhající stavby nejnovějšího domu kousek za Prahou, neboť co je lepšího, než si o přírodním stavitelství popovídat přímo v obležení přírody.

Jaký je jeho názor na trend zelených domů? Jak vnímá dnešní architekturu? Jaký je dnes podle něj zájem o slaměné a hliněné domy v porovnání s minulostí? Když staví alternativní bydlení, žije sám alternativním životem? Dozvíte se v následujícím rozhovoru.

Nevím, co všechno do kategorie zelené domy aktuálně spadá. Za mě je to ale určitě směřování staveb k nízkoenergetickému až pasivnímu standardu. Dobře izolovat domy tak, aby na svůj provoz spotřebovávaly co nejméně energie na vytápění, provoz a chlazení. Žádoucí je taky maximální využívání zdravotně nezávadných a obnovitelných materiálů pro výstavbu na přírodní bázi s dobrou recyklovatelností.

V současné době je stavebnictví jedním z největších znečišťovatelů. Stále masivně využíváme materiály, které jsou neobnovitelné, špatně recyklovatelné, a jejich výroba či těžba je velmi energeticky náročná. Jsou to například polystyren, cement, štěrk, beton, hliník, železo, polyuretany a různé jiné. Pro zelené domy jsou důležité a smysluplné různé doplňkové technologie, jako je využití fotovoltaiky nebo rekuperace – řízené větrání, případně systémy pro šetrné hospodaření s vodou.

Co se týká zelených střech, ty podle mě mají smysl hlavně ve městech. U rodinného domu, jako je ten před námi, to spíš beru jako takovou třešničku na dortu. Já ji na svém domě také chtěl, ale nakonec jsem ji nezrealizoval. Navíc taková zelená střecha může stát 300-500 tisíc korun, což není vůbec zanedbatelná částka.

Když jsem za vámi jel, vyslechl jsem rozhovor dvou chlapců, kdy jeden říkal, že musí pomáhat otci na stavbě domu, ale vůbec se mu do toho nechce, protože se mu nelíbí jeho vzhled. Tak mě napadla otázka, jak vy vůbec vnímáte dnešní architekturu? Ptám se, protože vím, že u prvního hliněného domu, který jste viděl, vás zaujal právě design.

Já se úplně necítím na to jakkoliv hodnotit úroveň české nebo světové architektury. Sám se řídím našimi zkušenostmi a přáními našich klientů. Když jsme začínali, tak jsme byli všichni nadšení z různých organických tvarů přírodních staveb, ale postupně směřujeme spíše k funkcionalismu a modularitě. Ta nám totiž umožňuje výrazně zrychlit stavební proces. Což je i dobrá cesta k tomu, jak dostat slaměné domy k širší veřejnosti.

Původně totiž stavba slaměného domu trvala příliš dlouho. Začínali jsme tím, že se postavila dřevěná konstrukce, která se vyplnila slaměnými balíky, pak se to různě utěsňovalo a dělalo se spousta časově náročných detailů. Velmi náročné bylo zpracování hliněných omítek. Nyní dovedeme hliněné omítky provádět díky strojnímu zpracování velice efektivně a rychle. Směřujeme tedy spíše k jednoduchým tvarům a „organično“ dotváříme pomocí jednoduchých prvků, třeba omítkami, kde vytváříme prostor tzv. „selské křivosti“, což znamená, že děláme zakulacené rohy špelet oken a dveří. Z hlíny se zase dají vytvořit různé dekorační reliéfy. Do interiéru využíváme hodně dřevěných prvků. Některé necháme v jejich neořezané fraktální křivosti a z těch jsou pohledové nosné sloupy nebo police. To může potom vykouzlit velmi pěkné detaily. Každý dům ale řešíme individuálně v souladu s přáním zákazníků.